K Leonce koně patří odjakživa. Její životní začátek nebyl jednoduchý. První týdny svého života strávila kvůli těžkému životnímu příběhu sama v kojeneckém ústavu. Poprvé jsme ji jako adoptivní rodiče viděli ještě jako malé miminko, když jí bylo teprve pár týdnů. O to silnější je dnes sledovat, jaká úžasná slečna z ní vyrostla.
Už od malička byli pro Leonku koně jasnou volbou. Z každého tréninku – ale i z obyčejného kontaktu s nimi je velice šťastná. Miluje samotnou jízdu, posouvání vlastních hranic, ale i všechno kolem: péči o koně i práci ve stáji.
Postupně v sobě objevuje ambici – v budoucnu by se ráda posunula až na závodní úroveň. A když přemýšlí o své další cestě, má jasno: příští rok ji čeká volba střední školy a jejím přáním je studium chovatelství koní, ráda by jednou měla svého koně.
Dlouhodobé financování jezdeckých tréninků a soustředění není vůbec lehká záležitost. Přitom právě koně jsou pro Leonku jedním z nejdůležitějších pilířů její stability, radosti a sebevědomí.
